V Praze se ve dnech 16. – 17. října 2019 uskutečnila mezinárodní konference “Občanská společnost v EU: perspektivy a výzvy”. K jejímu uspořádání spojily své síly a zdroje Nadace Partnerství, Spiralis, Nadace OSF, CERGE-EI a iniciativa Posilujeme Česko. 

Na akci vystoupili odborníci a aktivní lidé zabývající se rozvojem občanské společnosti v Maďarsku, Polsku, Slovensku, Rumunsku, Francii, Ukrajině a Česku a pojmenovali nejpalčivější hrozby pro občanskou společnost v zemích Evropské unie. 

Současně představili a diskutovali navrhovaná opatření směřovaná k orgánům EU s cílem zajistit větší podporu či ochranu na nadnárodní úrovni. 

Na tematických workshopech se účastníci seznámili s příklady z praxe, jak se daří prosazovat oprávněné zájmy občanů v nejrůznějších oblastech života.

Konference je součástí společného projektu Environmental Partnership Association a Romanian Civil Society Development Foundation s názvem Reclaim our civic space! a je finančně podpořen z programu „Evropa pro občany“. 

Stručné shrnutí vystoupení prezentujících

Veronika Móra, Maďarsko: DOPORUČENÍ K OCHRANĚ A PODPOŘE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI ZE STRANY EU

Občanská společnost v Maďarsku zažívá největší restrikce a napadání, proto není divu, že právě ředitelka Hungarian Environmental Partnership Foundation předložila účastníkům k diskuzi materiál, který apeluje na vytvoření společné strategie ochrany občanské společnosti na úrovni EU. Materiál vyvolal živou diskuzi a mimo jiné pomohl účastníkům ujasnit si celou šíři aktivit, který lze pod pojem „občanská společnost“ zahrnout.  

Prezentace ZDE.

Video z vystoupení na konferenci ZDE. 

Text výzvy v AJ.

Alexandrina Najmowicz, Francie: PROČ SE PROSTOR PRO OBČANSKÉ INICIATIVY V EVROPĚ STÁLE ZMENŠUJE?     

Ředitelka European Civic Forum představila dílčí výsledky výzkumu, který mapuje situaci v celé Evropě, ovšem zasazuje ji do globálního kontextu. Trend napadání nevládních organizací se netýká jen postkomunistických zemí. V jistém smyslu je pochopitelné, že se média ovládaná jednotlivci trefují právě do nich – ať se organizace či jednotlivci věnují ochraně přírody či sociálním službám, vždy jsou v první linii.  

Video z vystoupení na konferenci ZDE. 

Vladimír Hyánek, Česko: AKADEMICI VYTVOŘILI NÁSTROJ  MAPANEZISKOVEK.CZ

Vedoucí Centra pro výzkum neziskového sektoru (CVNS) Masarykovy univerzity v Brně představil občanskou společnost v ČR v číslech. Nástroj mapaneziskovek.cz, který vzniká porovnáním řady statistických kanálů a dat by v budoucnu mohl pomoci opírat se při vyjednáváních o relevatní údaje. A dosud nejzajímavější zjištění výzkumu? Neziskové organizace u nás zatím nejsou  vnímány jako ty, které by mohly řešit problémy. 

Prezentace ZDE. 

Aleš Chmelař, MZV ČR: SOCIÁLNÍ MÉDIA VYTVÁŘEJÍ POLARIZACI

Náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce evropské hovořil o proměnách politického prostoru a o změně celospolečenské komunikace; zmínil mimo jiné trend uzavírání se do silně uzavřených skupin. 

David Ondráčka, TI ČR: TRADIČNÍ DEMOKRATICKÉ MODELY JIŽ NEFUNGUJÍ 

Ředitel Transparency InternationaL ČR ve svém příspěvku „Osvědčené právní nástroje pro obranu demokratických struktur v ČR“ hovořil o změnách, které vnímá na regionální úrovni a které ovlivňují účinné řešení kauz v dnešní době: především je to změna vlastnictví médií – novináři již nejsou partnery, kteří otevírají problematiku veřejnosti. Dochází k proměnám fungování institucí – dříve v určité lhůtě věcně řešily problém, dnes stále dávají více odmítavé až ostré reakce. S nástupem autoritářů dochází k rušení mechanismů demokratické kontroly.   

Magdalena Karvayová: SBLIŽUJEME LIDI, ABY MOHLI LÉPE PROSAZOVAT SVÉ ZÁJMY

Zakladatelka spolku Awen Amenca představila v rámci workshopu „Komunitně vedená skupina romských rodičů“ projekt organizování romských komunit. Jeho cílem je zlepšit možnosti vzdělávání romských dětí. Složitá cesta budování důvěry, organizování, vytváření vztahů, hledání lídrů a boj s neznalostí samotných rodičů vede k tomu, že komunita je po nějaké době zplnomocněna (ve smyslu převzetí odpovědnosti) hájit své oprávněné zájmy v oblasti vzdělávání. Řešení tohoto jednoho problému napomáhá komunitě dále řešit i jiné, související problémy. Magdalena otevřeně popsala také přístup veřejných institucí a poukázala na regionální rozdíly (Ostrava, Ústí nad Labem). V rámci workshopu si účastníci vyzkoušeli metodu „Hledání řešení v komunitě“, kterou Magdalena představila. 

Julia Sokolovičová: JE TŘEBA ROZPOZNAT, KDY JDE DO TUHÉHO 

Jako nezávislá expertka na kampaně představila Julia v rámci workshopu „Co způsobila kauza Nováky 12“ jednu z aktivit Greenpeace. Zdánlivě jednoduchý protest – vyvěšení transparentu na těžní věž – přerostl v průběhu jednoho týdne do mezinárodního incidentu a vládní krize na Slovensku. Julia zdůraznila, že krizi nevyvolala samotná akce, ale silně zkorumpovaní regionální představitelé (zastupitelé, soudy, podnikatelé). Za důležité momenty úspěchu akce považuje Julia vhodné načasování, přítomnost cizích státních příslušníků v roli protestujících (a tím zájem mezinárodních médií) a v neposlední řadě vysokou citlivost na to, kdy situace přestává být normální. Podle Julie dochází k rozkladu demokracie tehdy, když kolabuje aplikace zákonů. 

Lukáš Kraus: HLÍDÁME 19 PRINCIPŮ - MANTINELY DEMOKRACIE 

Právník a lobbista Lukáš Kraus představil občanskou platformu Rekonstrukce státu. Její činnost na poli prosazování opatření pro dobrou správu státu do českých zákonů zajišťuje tým nezávislých expertů – právníků, lobbistů, analytiků, projektových manažerů a marketérů. Při své práci se opírají o 19 základních principů zvaných Mantinely demokracie. Přestože spolupracují s politiky, zakládají si na nestrannosti. 

Prezentace ZDE. 

Petr Hlobil: PRO EU JSTE ZAJÍMAVÍ, PROTOŽE MÁTE LOKÁLNÍ INFORMACE 

Ve CEE Bankwatch Network působí Petr jako campaign director. Cílem organizace je uzavřít všechny uhelné elektrárny v Evropě (podařilo se již v 64 případech, zbývá 200), ovšem zároveň hledat společně s místními aktéry novou budoucnost regionu či lokality a vytvořit tak prostor pro „spravedlivou transformaci“ (Just Transition, portál just-transition.info). Proto pracují na třech úrovních: na regionální úrovni hledají konkrétní řešení, na evropské úrovni podporují vznik nástrojů, které by mohly transformaci pomoci, a v neposlední řadě jednají na úrovni států a vlád. „Dáváme dohromady všechny zainteresované, aby si řekli, jakou chtějí mít budoucnost.“   

Prezentace k dispozici ZDE. 

David Stulík: NA UKRAJINĚ TVOŘÍ OBČANSKOU SPOLEČNOST PŘEDEVŠÍM  JEDNOTLIVCI 

Bývalý mluvčí Delegace EU na Ukrajině představil ve svém workshopu vývoj občanské společnosti na Ukrajině od roku 2013. Poukázal na to, že i v podmínkách, které jsou spíše startovní, lze udělat mnoho práce, využije-li se vhodné načasování, aktivita lidí a jejich expertní síla (což potom s nástroji, které máme k dispozici my!). Občanskou společnost na Ukrajině netvoří až tolik neziskové organizace, ale spíše aktivní občané. V bouřlivém období, kdy byli někteří angažovaní lidé v ohrožení, sehrála svoji pozitivní roli EU – pokud s nimi jednala a jednání či přijetí následně medializovala. 

V průběhu konference měli účastníci možnost uvědomit si, že pod pojmem „občanská společnost“ můžeme vnímat každého jednotlivce, nikoliv jen neziskové organizace. Je důležité nepodléhat skepsi a je zásadní být vzájemně informováni – pohled jinam nám umožňuje vnímat s nadhledem události, které se odehrávají u nás.